Temná řeka - Ping Lu

V románu Temná řeka Ping Lu na základě skutečné události a reálných dobových dokumentů vykresluje vnitřní svět dvou hlavních postav z případu dvojnásobné vraždy. V obou případech se jedná o ženy, jednou z nich je obžalovaná a druhou jedna z jejích obětí. K dokreslení atmosféry Ping Lu přidává výňatky ze soudobých dokumentů, které prokládají myšlenky a vnitřní monology obou hlavních ženských postav. Vzniká tak barvitá mozaika, kterou dotváří i vyprávění ze soudní síně, prohlášení obžalované, názory jejích známých, reakce společnosti a úryvky tehdejších textů. Ty všechny narušují tok vyprávění i graficky a uvádějí do hry další prvek, a tím je reakce okolí na celou situaci. Ping Lu svým osobitým stylem píše o temné řece, která se může skrývat v každém z nás. Činí tak neotřelým způsobem a v přitažlivých a do jisté míry exotických kulisách asijské společnosti a pro českého čtenáře vzdáleného ostrova. Popisované lidské touhy se však stejně dobře mohou týkat i nás a naší společnosti a mít na nás katalyzační účinek.

O autorce:

Ping Lu se narodila roku 1953 v Kao-siungu na jihu Tchaj-wanu jako Lu Ping do rodiny pocházející z čínské provincie Šan-tung. Vystudovala psychologii na Národní tchajwanské univerzitě (NTU) v Tchaj-peji a matematickou statistiku na University of Iowa v USA. Literatuře se začala věnovat už ve Spojených státech, po návratu na Tchaj-wan přednášela několik let na Ústavu žurnalistiky Národní tchajwanské univerzity a na Tchajpejské akademii umění. V letech 2003–2009 zastávala funkci ředitelky Informačního a kulturního centra Kwang Hwa, zastupitelského úřadu Tchaj-wanu v Hongkongu. Svá beletristická díla, články a eseje začala publikovat v roce 1982. Hned následujícího roku získala za povídku „Smrt v kukuřičném poli“ hlavní cenu deníku United Daily News. K jejím dalším literárním oceněním patří Národní umělecká cena (National Award for Arts), Tchajwanská cena za literaturu (Taiwan Literature Award for Books) a Zlatá trojnožka (Golden Tripod Award for Publications).

Autorčina tvorba se vždy vyznačovala kritickým tónem, poukazujícím na její zájem o společenské problémy Tchaj-wanu a jeho budoucí směřování, a vynesla jí označení „intelektuální autorka“ či „spisovatelka-polemik“.