Já a popelářské auto, které se snažím dohonit - Shieh Zi-fan

Shieh Zi-fan

"Já a popelářské auto, které se snažím dohonit"

Překlad z čínštiny: Jana Heřmanová

Ilustrace a design Tomáš Řízek

Vazba V2

125 × 197 mm

ISBN 978-80-88262-36-7

2024

Anotace

Já a popelářské auto, které se snažím dohonit je název jednoho z textů i celé sbírky. Současně je to určitý obraz a narážka. Pod perem Shieh Zi-Fan dostává popelářské auto a jeho pronásledování mnoho významů. Může odkazovat na kancelářského nováčka, co musí venčit psa a vynášet odpadky a čelit zásadním zvratům, které přináší život. Popelářské auto, ale může být kromě symbolu bezmoci a bezradnosti mladé zaměstnankyně kanceláře tváří v tvář životu i symbolem záchrany a vykoupení.

V českém prostředí si možná při pohledu na titul, který hovoří o honbě za popelářským autem, představíme spíše snahu získat něco, co bylo vyhozené omylem. Na Tchaj-wanu však funguje svoz odpadků trochu jinak, lidé v mnoha případech musí se svými pytli na odpad dojít až k popelářskému autu, co každý večer v určitý čas projíždí městem. Autorka textů se tedy snaží konečně dosáhnout toho, aby včas zastihla právě tento svoz odpadků a mohla se konečně zbavit všeho, co už je v jejím životě zbytečné a nefunkční.

Shieh Zi-Fan se čistým, obratným a silným stylem psaní dotýká nejhlubších míst v srdci moderního člověka. Píše o osamělosti, o životě a smrti, prochází citovou pouští opuštěnosti, přemýšlí nad tyranií pracoviště, kde je třeba zůstat potichu a spolykat urážky. Setkává se s kdejakou pastí, které se nelze ve skutečném životě vyhnout. Její eseje však nejsou jen vážným čtením plným hlubokomyslných úvah, autorka dokáže psát s nadhledem, který čtenáře nejednou pobaví a umožní mu podívat se na běžné věci a mezilidské vztahy z trochu jiného úhlu pohledu. Jedná se v jistém slova smyslu o eseje o dozrávání, dozrávání osobnosti člověka, který hledá sám sebe a své místo na světě.

 

Shieh Zi-fan (謝子凡)

Vyrostla v Sin-ču, žila Šanghaji, Chang-čou a Hongkongu, nyní trvale bydlí v Taipei. Autorka v minulosti pracovala v reklamě, psala strategie, občas překládala a nyní se živí literární tvorbou, od začátku své kariéry neustála píše. Už za činnost v reklamě získala několik národních cen, ceny sbírá i za svou literární tvorbu. Konkrétně literární cenu China Times, literární cenu Taipeie, literární cenu spisovatelů etnika Hakka. Její texty otiskují nejrůznější periodika a byla mnohokrát vybrána do výročního výboru literárních textů „Devět písní“.