Horští nosiči - Salizan Takisvilainan

-10% Novinka

Nakladatelství Mi:Lu Publishing v rámci edice 文WEN připravilo k vydání dílo mladého tchajwanského autora Horští nosiči.
Vyjde v říjnu 2021 Více

Kód produktu: P00014Doprava a platba

Původní cena 298 Kč. Ušetříte 10% (30 Kč) 268 Kč

Skladem
ks

Nakladatelství Mi:Lu Publishing v rámci edice 文WEN připravilo k vydání dílo mladého tchajwanského autora Horští nosiči.
Vyjde v říjnu 2021 Více

Kód produktu: P00014Doprava a platba

Autor knihy Salizan Takisvilainan vydává své záznamy z terénního výzkumu a života nosiče. Čtenáře ve své práci zavádí na místa, která jsou málo známá a romantická i pro obyvatele Tchaj-wanu. Píše totiž o životě a práci ve vysokých horách, které se tradičně věnují domorodí obyvatelé ostrova, o historii domorodého etnika. V první části díla vede čtenáře po starých horských stezkách a ukazuje jim současný život horských pracovníků, ve druhé části se zastavuje u jednotlivých pomníků v horách a vypráví o událostech, které připomínají. Ve třetí části knihy se věnuje hledání a obnově tradičního obydlí domorodců z hor.

Autor sám patří k jednomu z největších domorodých etnik, etniku Bunun. Jeho cesta vedla z dětství na horském úbočí, z rodiny, kde se mluvilo pouze domorodým jazykem, do města v nížině a postupně zase zpět. Jeho práce odrážejí city mladých lidí z etnika Bunun vůči rodnému kraji a půdě. To se však Salizanovi zdálo málo, proto se vrátil do kraje domorodců a noří se stále hlouběji do kultury etnika Bunun. Seznamuje se současným životem i dávnou historií života domorodců na Tchaj-wanu a svá zjištění předává dál.

 

 

Horští nosiči

Autor: Takisvilainan, Salizan

EAN:  9788088262169

ISBN:  978-80-88262-16-9

Překlad: Heřmanová, Jana

Fotografie: Takisvilainan, Salizan

Popis: 1× kniha, brožovaná, 290 stran, česky

Rozměry: 12,5 × 19,7 cm

Rok vydání: 2021 

 

O autorovi:

Salizan Takisvilainan

 

Básník a spisovatel Salizan Takisvilainan, čínským jménem Zhao Congyi 趙聰義, se narodil v roce 1981. Pochází z Hualianu z obce Zhuoxi z kmene Nakahila domorodého tchajwanského etnika Bunun. Studoval na katedře čínštiny na univerzitě Yuanzhi, absolvoval studijní program na katedře etnických menšin na univerzitě Dong Hualian. Stojí v čele projektu nezávislého nakladatelství v domorodých jazycích a tvůrčí dílny s názvem „Snopek prosa“. V minulosti působil na základní škole v Zhuoxi jako odborný asistent pro vzdělávání příslušníků domorodých etnik. OD založení nakladatelství a tvůrčí dílny Snopek prosa se věnuje vydávání literatury v domorodých jazycích a současně pracuje v tradičních horských oblastech jako horský vůdce a nosič.  V minulosti získal snad všechny typy cen za literaturu, které je jen možné na Tchajwanu získat, například cenu za literaturu domorodých etnik v letech 2000, 2001, 2010, 2014, 2015 a 2017. V letech 2008 a 2011 získal cenu za literaturu okresu Hualian a Houshan. Cenu ministerstva výchovy za literaturu v domorodých jazycích obdržel v letech 2011 a 2013, v roce 2016 získal tchajwanskou literární cenu. Mezi jeho hlavní díla patří sbírka básní Tinina řeč (2010), sbírka básní Ohně domorodců (2013), sbírka básní a esejů Země předků, kmeny, lidé (2014) a soubor zpráv z výzkumu Horší nosiči: Příběhy horských vůdců, nosičů a horských strážců (2019). V roce 2019 také získal grant nadace, kterou sponzoruje slavná tchajwanská taneční skupin Yunmen.

Ukázka: Salizan Takisvilainan / Horští nosiči 

Vyprávění začíná u nošení

Předkové našeho etnika Bunun používali k přepravě věcí lidskou sílu, proto si k nošení vyrobili spoustu různých pomůcek. Příkladem může být třeba patakan, konstrukce ze dřeva určená k nošení věcí na zádech. Při pohledu ze strany měla tvar L podobně jako pozdější hliníkové konstrukce krosen, se kterými přišly prodejny vybavení pro vysokohorskou turistiku. Pak tu byly nůše určené k nošení na zádech zvané palangan a jejich utěsněná varianta palangan qaibi, síťované pytle davaz a tašky sivazu, ty byly také síťované, ale používaly je ženy. To byly nejdůležitější pomůcky, které lidé etnika Bunun používali k nošení věcí. Při jejich pletení se používala keprová vazba nebo šestiúhelníková vazba.

U žádné pomůcky na nošení nemohly chybět dva důležité doplňky – ramenní popruhy vakil a popruh na hlavu zvaný tinaqis. Použití těchto dvou doplňků upletených z ratanu pak určovalo dva různé způsoby nošení věcí, tedy nošení na ramenou nebo na hlavě. Při nošení na ramenou byly věci naloženy do předmětu na nošení a ten pak na dvou popruzích visel na ramenou a opíral se o záda. K nošení na hlavě se používal popruh zavěšený na čelo, náklad v košíku tedy spočíval svou váhou především na hlavě.

Ramenní popruhy jsme tedy používali k nošení věcí, a to především tehdy, když náklad nebyl moc těžký. Nošení na obou ramenou se označuje jako vakilun. Když jsme potřebovali přenášet těžké věci, používali jsme pás, co se zavěšoval na hlavu. Pro nošení na hlavě za pomoci popruhu máme výraz patingbunguan.

Na ramenní popruhy se zavěšoval náklad, když se nesl spíše na krátkou vzdálenost, nosily se takhle třeba věci z domova na pole. Na hlavě se nosily těžší věci na delší vzdálenosti, třeba ulovená zvěřina při návratu z lovu. Náklad nesený na hlavě bylo možné nést poměrně dlouhou dobu. S vyprávěním proto začneme u nošení na hlavě. Budeme se totiž bavit o práci ve vysokých horách, tam se vždycky jedná o nošení těžkých nákladů, a navíc je s nimi potřeba zdolávat kopce.