Epicentrum - Zheng Egoyan

-10%

Epicentrum Více

Kód produktu: P00004Doprava a platba

Původní cena 298 Kč. Ušetříte 10% (30 Kč) 268 Kč

Skladem
ks

Epicentrum Více

Kód produktu: P00004Doprava a platba

Román kombinuje prvky politického thrilleru s motivy tzv. „cli-fi“ (climate fiction – environmentální fikce) a střídají se v něm dvě dějové linie: jedna odehrávající se v roce 2015 zachycuje události několika měsíců předcházející výbuchu v elektrárně a druhá zasazená do roku 2017 je vyprávěna na pozadí vrcholící prezidentské kampaně. Kniha je napínavým zpracováním aktuálních témat a kritikou mocných, kteří neváhají obětovat své lidství ani lidské životy k dosažení svých cílů.

Literární thriller, publikováno nakladatelstvím Rye Field v srpnu roku 2013. Kniha získala Wu Zhuoliuovu literární cenu za rok 2013, její autor byl vybrán jako jeden ze dvaceti nejúspěšnějších čínsky píšících autorů, kteří ještě nedosáhli 40 let věku, (Sinophone „Top 20 under 40“) a roku 2007 byl nominován na Man Asian Literary Prize.

Epicentrum
Autor: Zheng, Egoyan
EAN:  9788088262121
ISBN:  978-80-88262-12-1
Překlad: Blahota, Martin
Ilustrace: Řízek, Tomáš
Popis: 1× kniha, brožovaná, 260 stran, česky
Rozměry: 12,5 × 19,7 cm
Rok vydání: 2020 

O autorovi

Egoyan Zheng

Narozen roku 1977. Vystudoval psychologii a lékařství a získal zároveň magisterský titul z čínské literatury. Patří mezi nejnadanější současné tchajwanské mladé autory. Jeho dílo zahrnuje romány, poezii, povídky. Získal mnoho tchajwanských literárních cen, ale i uznání v zahraničí. Kromě nominace na 2007 Man Asian Literary Prize byl též nominován na prestižní Frank O’Connor Short Story Award (2008). Jeho předchozí román Požírač snů (2010) se stal bestsellerem nejen na Tchaj-wanu, ale i mezi dalšími čínskými komunitami po celém světě.  

Ukázka: Egoyan Zheng / Epicentrum

7 Po bodu zlomu

„Mám podezření, že mě někdo sleduje.“

  1. dubna 2017. 17:17. Tchaj-nan, jižní Tchaj-wan. 558. den po jaderné havárii v severním Tchaj-wanu. 154 dnů do prezidentských voleb v roce 2017.

Byl víkend a před rozměrnou výlohou kavárny se lidé procházeli sem a tam. Proplétali se tržištěm s rukodělnými výrobky, které mělo roztomilý název Šou-šou š’-ťi (Rukuv ruce). Soumrak se pomalu rozplýval, vytrácející se světlo pohlcovala rozpínající se noc. Prodejci postupně rozsvěcovali lampy. Světelných kotoučů přibývalo jako barevných kapek rosy v krajině snů.

„Cože? Co to říkáš?“ vypoulila Lucy oči.

„Říkám, že mám podezření, že mě někdo sleduje,“ ztišila doktorka Li Li-čching hlas. Za jejími zády vrhaly pouliční lampy na bílou zeď kavárny stíny lidí a stromů. Jako stínové divadlo, jako rej duší.

Dvě číšnice v černých zástěrách pobíhaly po stísněném prostoru. Kavárna byla osvětlená jen slabě, obličeje lidí jako by se nořily do hustých stínů olejových barev.

„Sleduje? A proč?“

„Lucy,“ tvářila se Li Li-čching vážně. „Povím ti proč, ale nikomu to neříkej. Až přijdeš domů, zapiš si to. Do počítače nebo na papír, to je jedno. Chápeš? Pak to můžeš říct svému příteli, ale nikomu dalšímu o tom nevyprávějte. Budete o tom vědět jenom vy dva.“

Lucy zkoprněle přikývla. Jako by oněměla, jen kývala hlavou.