Anloumianova smrt - Syaman Rapongan

Novela Syamana Rapongana Anloumianova smrt prostřednictvím literatury etnika Tao o moři vzdává hold duším ostrova, které dlouhodobě bojovaly proti zlu.

Anloumian, potomek rodu mořeplavců, zdědil pulsování oceánu v krvi společné lidem z etnika Tao, do jeho mozku a duše se pevně vepsaly dávné pověsit a moudrost, ve vodním světě se přirozeně stal vynikajícím potápěčem.

Na pevnině však byl Anloumian lidmi z etnika považovaný za nenormálního blázna a propadlíka, nebyl schopný číst a psát čínské znaky, neměl práci s pravidelným platem, žil sám v jeskyni na břehu moře, na horách v jednoduché boudě, chytal ryby, pil, sbíral cigarety a pozoroval moře; hluboce nenáviděl vládu, která na ostrov přivážela jaderný odpad a pohrdal pracovníky strany, protože rozdávali alkohol, trousili peníze a mluvili ve prospěch strany, posmíval se „mrzákům“, kteří v sezóně létajících ryb nevyráželi na moře lovit ryby, a tak se stal šílencem, ke kterému se nikdo nechtěl moc přiblížit.

Jediným důvěrníkem byl jeden mladík z vesnice, Takan. Anloumianovi řekl: „Yaji makangai o vatevatek do uwu kou. Moje hlava ty čínské znaky prostě nebere.“ Byli stejní, Takan prchal z učebny na pevnině a s Anloumianem vstupoval do světa na dně moře, navázali spojení jako mistr a jeho žák, potápěli se v proměnlivých, aktivních oceánských proudech, učili se, jak se setkávat a žít společně s nesobeckými rybami. Anloumian chtěl jednoho dne vyprávět rodový příběh o plavbě po moři Takanovi, aby jako dospělý měl tradiční vědomosti, na které se může spoléhat, aby byl schopen žít díky mořským vlnám a rybám…

O autorovi:

Syaman Rapongan je jedním z uznávaných domorodých autorů na Tchaj-wanu, narodil se v roce 1957 na Orchidejovém ostrově, patří k etniku Tao hovořícímu jazykem náležejícím k austronéské jazykové skupině. Stal se prvním absolventem střední školy, který byl přijat na vysokou školu na Tchaj-wanu nikoliv díky tomu, že byl vyslán v rámci vládního programu, ale díky tomu, že úspěšně složil přijímací zkoušky. Po ukončení studií zůstal na severu Tchaj-wanu a živil se různými pracemi, například byl řidičem taxíku. Neustále měl však pocit, že nemůže najít sám sebe. V roce 1989 se vrátil na Orchidejový ostrov a věnoval dalších deset let zkoumání vlastního etnika. Zjistil, že v čínských i západních materiálech o etniku jsou vždy nějaké chyby, rozhodl se, že o svém etniku zanechá písemné záznamy. Proto se přihlásil na ústav antropologie na státní univerzitě Tsing Hua a získal zde magisterský titul.

Syaman Rapongan miluje etnikum Tao, ve svém díle tvoří literární svět ze skutečného života, texty plnými emocí píše o směru, kterým se ubírá kultura tchajwanských domorodců. Popisuje setkávání etnika a jeho tradic s moderní společností, nevyhnutelné střety těchto dvou světů a boj o přežití. Ukazuje ducha etnika Taoů, jejich pojímání světa i úctu k přírodě. Vede čtenáře do obrovského mystického modrého světa oceánu a současně uchovává hrdost taoské kultury.

V českém jazyce vyšla kniha Oči nebes (2017) a povídka Anloumianův svět (2021).