Zápisky krokodýla Čchiou Miao-ťin nakladatelství YinKeWenXue / vydání r. 2006

Zápisky krokodýla Čchiou Miao-ťin nakladatelství YinKeWenXue / vydání r. 2006

Vražda manžela Li Ang  Linking Publishing / vydání r. 1989

Vražda manžela Li Ang  Linking Publishing / vydání r. 1989

Karneval konce století Ču Tchien-wen nakladatelství YinKeWenXu e/ vydání r. 1992

Karneval konce století Ču Tchien-wen nakladatelství YinKeWenXu e/ vydání r. 1992

Ukázka: Pching Lu / Láska a revoluce

Ráda bych blíže popsala poslední cestu doktora Sunjatsena, která je tak nesmírně fascinující. Každá cesta má svůj počátek a v tomto případě bude nejlepší, začneme-li naše vyprávění od fotografie pořízené na palubě Hokurei Maru. Snímek pochází z třicátého listopadu roku 1924. Jeden z členů doprovodné skupiny pohlédl na svoje kapesní hodinky – do desáté hodiny zbývaly tři minuty – a těsně předtím, než Hokurei Maru vyplula z japonského přístavu Kobe, zmáčkl spoušť a vznikla tahle památeční fotografie.

Doktor Sunjatsen vypadá na snímku vážně až posmutněle, na sobě má vatovaný čínský kabátek a přes něj krátký svrchník. V jedné ruce drží šedivý plstěný klobouk a druhou lehce svírá hůl. Když o dva týdny dříve, sedmnáctého ledna, přicestoval do šanghajského přístavu, novinář z místního deníku Wen-chuej-pao o něm napsal: „Na doktoru Sunjatsenovi se stále více projevuje jeho vysoký věk. Ani trochu se nepodobá onomu muži, se kterým jsem se setkal roku 1921. Jeho vlasy od té doby ještě více zešedivěly a postrádá svou tehdejší jiskru.“

Čtyři dny poté, co byla pořízena tato fotografie, dorazil doktor Sunjatsen do cíle své cesty – Tiencinu. Místní noviny ho popsaly jako „bělovlasého muže... snědé pleti... úplně jiného, než jaký kdysi býval“. Ve skutečnosti novináři opakovaně komentovali jeho zasmušilý vzhled již od té doby, co opustil Japonsko. Někteří se mu dokonce posmívali, že tím důvodem, proč se jeho zdraví tolik zhoršilo, je jeho mladá žena.

Zadíváte-li se podrobně na fotografii z přístavu Kobe, na první pohled si všimnete jeho stáří, které je v kontrastu s mládím jeho manželky obzvláště patrné. Sung Čching-ling stojící po Sunjatsenově boku mírně naklání hlavu na stranu. Na sobě má kabát z vačice, na hlavě kožešinový klobouk a na nohou úzké špičaté kožené boty na vysokém podpatku. Vnímavému pozorovateli neunikne ani její mírně podmračené obočí, jež dodává její tváři melancholického výrazu. Připomíná mladou nevěstu, tak trochu rozechvělou vzrušením(ukázka s laskavým svolením autorky překladu Jany Šimonové. Vydalo IFP publishing)